Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek 

JAK JSME SE

   POTKALI

S FARAONEM

 

Naše chovatelská stanice FARAFRA vznikla v roce 2001, kdy v naší rodině už žily dvě faraónské dámy. V té době byly už  za námi dva roky intenzivního ježdění po výstavách, dostizích a různých akcí,a to podotýkám že jsme žádnou aktivitu nechtěli provozovat (ale toto plemeno Vás časem dostane a rozhýbe Vás).

    

  Ale zpět, jak to vlastně začalo. Od svých 18-ti let jsem měla německého ovčáka, ale přišel čas a já ač nerada jsem musela rozhodnout o jeho uspání z důvodu věku a nemoci. Dva roky jsem se snažila kvůli rodině vydržet bez psa. Ale určitě mi dá většina milovníků psů za pravdu, že bez psa to prostě nejde. A tak jsem začala opatrně doma sondovat, co na to rodina že by jsme si pořídili psa. Děti samozřejmě byli pro, ale manžel psa na byt nechtěl a nepomáhaly žádné přesvědčovací argumenty. Tak jsem musela změnit taktiku. Začala jsem nosit různé psí časopisy, knížky o plemenech psů apod. Manžel samozřejmě po delší době neodolal a občas nahlédl. V jedné z knih ho zaujala fotka psa. Byla tam jen hlava a pár vět o plemeni. Do té doby jsme se nikdy s faraónem nesetkali. Začali jsme shánět informace o tomto plemeni, ale v té době to chvílemi byl nadlidský úkol. Naštěstí pro nás byl v jednom časopise inzerát na štěňata. V ten den kdy jsme se nezávazně jeli podívat, nebylo zrovna dobré počasí. Bylo to v únoru,sněhu hodně, takže jsme nevěděli zda jsme ještě na silnici a nebo už v poli. Po nekonečné cestě jsme dorazili k chovatelce.

  Musím podotknout, že do té doby jsme se s faraónským psem vůbec nesetkali a neměli žádné zkušenosti, tak jsme ani nevěděli jestli si vezmeme fenku nebo pejska, v skrytu duše jsem počítala že mi poradí chovatelka. Co jsme věděli jistě tak to že jsme chtěli jen společníka do rodiny. Žádné výstavy, dostihy, akce a už vůbec ne chovat. Jenže člověk míní a život s faraónem mění. Od chovatelky jsme dostali plno informací až nám šla hlava kolem, ale dnes už ji chápu, neboť sama chovám a vždy se snažím nové majitele co nejvíc informovat, aby se naše štěňátka měla dobře.

V okamžiku kdy nám představila otce štěňat, nám bylo jasné že vše podřídíme tomu abychom faraóna měli. Manžela fascinoval jeho hrdý postoj, a hlavně ho dostal svým pohybem a ještě jedna maličkost a bylo to překvapení nejen pro manžela ale hlavně pro chovatelku, protože pes sám přišel k manželovi očichal si ho a frknul mu do ucha, a spokojeně odešel. Říká se  a můžu to potvrdit, že faraón je vůči cizím lidem nedůvěřivý, i když po zkušenostech s nimi vím že záleží na lidech. K některým se chová jako k vlastním a od jiných se nenechá vůbec pohladit. A tak to byl silný zážitek nejen pro mého muže, ale i pro chovatelku. Než jsme dorazili domů bylo rozhodnuto, že si na doporučení chovatelky, vezmeme fenku, a nikdy jsme nelitovali spíš naopak. Někde jsem četla že faraóna si nepořizujete Vy, ale on si vybere Vás. A novým zájemců říkám, že faraón je hlavně záležitostí srdce.

  Jsou za námi roky intenzivního ježdění po výstavách, dostizích a různých akcí. A další  roky odchovů, protože jsme se rozhodli nakonec chovat. Před dvěma roky jsme přivezli z USA chovného psa, a tak jsme prozatím skončili na čísle tři. Ale stejně si myslím, že to není konečné číslo. A před rokem jsme se zhlédli v portugalském podengovi a do smečky přibyl pejsek z Finska Kirpi a letos fenka z Německa Areia. Nejen faraónskému psu, ale i podengům jsme  úplně propadli, a jsem ráda za to.

 

Zdravím Vás a přeji to správné rozhodnutí.
Obrazek



 

Za CHS FARAFRA    Pipalová